Sepsal Z. Motl
Lze říci, že za vybudování letiště v Přibyslavi může počasí. Po skončení 1. světové války a rozpadu Rakousko-Uherska potřebovala mladá Československá republika rozvoj vojenského i civilního letectva. Vzniklé aerolinie používaly tehdy upravené vojenské dvojplošníky. Letecká linka Praha – Brno – Bratislava – Záhřeb mívala často potíže s počasím na Českomoravské vysočině, protože i meteorologická služba byla tehdy v plenkách. Ministerstvo dopravy usoudilo, že nejlépe bude ve zmíněném koridoru na našem území vybudovat pomocná (záložní) letiště zhruba po 50 km. Tak došlo k vybudování letišť: Zbraslavice, Přibyslav, Křižanov a Břeclav.
Návrh na zřízení letiště byl podán a schválen obecní radou dne 4.10.1930. Na jeho prosazení měl značnou zásluhu tehdejší starosta pan Otto Klusáček. Výběr místa provedli ing. Karas a ing. Nekvasil z ministerstva veřejných prací. Původně byla vybrána lokalita “ U Plačku”, vlevo od silnice Přibyslav – Modlíkov. Protože nedošlo k dohodě s majitelem pozemků panem Pernerem, bylo vybráno místo u vesnice Hřiště. Důležitou roli jistě sehrála i okolnost, že v r. 1927 byla do zmíněné obce postavena silnice – do té doby tam vedla pouze polní cesta. S majiteli pozemků byl sjednán pacht 230 Kč za 1 měřici, tj. 1.150 Kč/ha, s tím, že jim patřila i tráva a povinnost ji odstaňovat.
Vyměření bylo zadáno 15.9.1931, trvalo týden a ihned se započalo s pracemi. Stavěla firma Mareš z Golčova Jeníkova, stavbu budovy správce letiště firma Říha a ing. Kecek z Prahy. Za necelý rok (!) tj. 6.8.1932 bylo letiště dostavěno, ovšem bez hangáru. Už o měsíc později, 3.9.1932, přistálo nouzově letadlo letící na lince Záhřeb – Brno – Praha a cestující pokračovali do Prahy automobilem. Správcem letiště se stal p. Jindřich Votava, rodák z Hřiště. Hranice letiště byly vyznačeny jednak červenobílými dřevěnými stříškami a dále betonovými bojkami s majáčky na acetylén. V případě nočního letu musel spráce letiště obejet, rozsvítit bójky a být pohotově se světlometem na automobilu Tatra. V případě potřeby svítil neon, blikající v morseovce identifikační písmeno a na ploše letiště byl z cihel vydlážděn kruh s nápisem PŘIBYSLAV. V zimě se nelétalo.
První letecký den byl na letišti Přibyslav 28.9.1933 a byl obyvatestvem s nadšením přijat. Nemenší pozdvižení způsobil přílet a přistání 205 vojenských letadel 22.9.1936. Měli už k dispozici benzinovou stanici. V zemi byly uloženy 3 cisterny, každá na 50.000 l paliva. Dvě za okupace vykopali a odvezli Němci, jedna je dosud v zemi, plná vody, na pozemku nové meteorologické stanice. Hangár se počal stavět na jaře 1937, byl do podzimu hotov a postavila jej firma Zeman z Plzně. To už se schylovalo k 2. světové válce a za rok a čtvrt po dostavbě hangáru se na dlouhých 6 let na letišti usadili Němci.
Popsat léta 1939 – 1945 ponechám jiným. Ten nejpovolanější – p. J. Votava – však už není od r. 1975 mezi námi.
Manifestací se stal první poválečný letecký den 1.9.1946, který vyvolal obrovské nadšení. Po II. světové válce však už létala jiná letadla. Větší, těžší, rychlejší a tak v r. 1949 ministerstvo dopravy, vypustilo zdejší letiště definitivně ze své sítě letišť. Budovu správce letiště převzal Státní meteorologický ústav Praha a ze správce letiště se stal meteorologický pozorovatel.
Prameny:
- Kronika města Přibyslav založená r. 1836 a pravidelně vedená do r. 1882. R. 1920 nastoupil jako účetní a tajemník na obecní úřad p. Jindřich Vodička, který kroniku v r. 1930 zpětně dopsal za dominantního přispění Mudr. Frant. Půži. Údobí vzniku letiště je doloženo hodnověrně.
- Jindřich Votava a jeho syn Zdeněk.
Zajímavá data z historie města:
1874 – vystavěna Žižkova mohyla
1886 – stavba silnice do Ronova – do té doby neschůdná cesta, z Ronova do N. Dvorů pokračovala polní cesta
1898 – železnice z Německého Brodu do Žďáru n/S.
1905 – železnice prodloužena do Tišnova
1913 – telefon
1927 – stavba silnice do Hřiště
1930 – založeno “Lesní dužstvo” (polom 27. – 28.10.1930)
1932 – stavba letiště